Kapitán R.U.M.

19. února 2012 v 21:51 | ľAngie
Jednoho krásného nedělního večera, přišel nás navštívit Kapitán z cizí země. Postavil se na svůj sud, tažený věčně na jedné noze, smekl klobouk a prohlásil, že jeho jméno jest R.U.M. Možná, že znáte, toho chlapíka - avšak, dovolte mi porozprávět o úhlu, ze kterého jsem ho poznala já a má milá Kat(e).
Tak tedy tenhle Kapitán - R.U.M., jak sám sebe nazýval, jako by sestoupil z nádherných oblak opojného orgasmu. Vždy když vstoupil do našich těl, rozechvěl nás. Naše ústa se třásla, naše ruce ohmatávaly každý záhyb jeho těla, tep nám bušil ve spáncích, tak divoce... a to vše se dalo přirovnat snad k vrcholnému pojetí extáze, k vrcholnému pojetí šílenství.
Jeho krev se dotýkala našich úst a měnila se v slzy. V slzy, které vyplakal, když se pro nás obětoval. A my nečinně přihlížely - mohly jsme snad tušit v našem bezbřehém zoufalství, že vstoupí-li do nás, již nikdy neotevře své oči? Své oči naplněné krví.
Teď leží tam, na osamělém hřbitově. Na osamělém hřbitově, s náhrobkem beze jména a hrobem z našich vlastních těl.


Na osamělém hřbitově
pod hlínou tlející,
s páskou přes oči
v rakvi tam ležící,
leží náš kapitán.

Morgan se jmenoval
se sudem pod nohou,
žílami proplouval
se samou pohodou,
zahříval nás.

Svou krev zaměnil
v ambrózu lahodnou,
položil život
za chásku nehodnou,
obětoval se!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dubious cat Dubious cat | Web | 19. února 2012 v 21:57 | Reagovat

Oh Angie, I love you baby... jak zpívá Mick Jagger... Ach, můj vnitřní hlasový projev se podobá naší sousedce bez obličeje.. Ach!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama